Can ß-hydroxy ß-methylbutyrate improve athletic performance?

Vliv beta-hydroxymetylbutyrátu na sportovní výkon

 

Vilikus Zdeněk1, Klára Daďová2, Kamila Bulířová3

1Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN, Praha

2Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, Praha

3Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra a.s., Praha

 

Klíčová slova: beta-hydroxymetylbutyrát, HMB, sportovní výkon, silový výkon, maximální aerobní kapacita, kreatin-kináza, tělesné složení

Souhrn

Úvod: Suplementace ß-hydroxy-ß-metylbutyrátem (HMB) se stává běžnou praxí u vrcholo­vých sportovců. Od poloviny devadesátých let se tímto suplementem zabývá intenzivně i světová odborná veřejnost. Producenti potravních doplňků o pozitivních účincích HMB zejména na svalovou hmotu, silový výkon, redukci tělesného tuku a na rychlost regenerace organizmu po sportovní zátěži nepochybují. Hlavní mechanismus účinků HMB je v současné literatuře vysvětlován především jeho zásahem do různých signálních drah proteosyntézy resp. proteolýzy (např. NF-kB, mTOR resp. PIF či MAPK). Cíl: Cílem našeho přehledového článku je shrnout a objektivně zhodnotit efekt suplementace HMB na sportovce a jeho sportovní výkon na základě nejnovějších poznatků odborné literatury.

Metodika: Použili jsme vyhledavač odborných prací Google Scholar. Na základě klíčových slov jsme vyhledávali práce od roku 1990 do současnosti. Vybírali jsme jen dvojitě zaslepené studie s kontrolní skupinou a placebem.

Výsledky: Nalezli jsme celkem 112 prací požadované kvality a 5 souhrnných článků typu review. První review obsahovaly malý počet prací s velmi rozdílnými skupinami testovaných osob a dospěly ke kontroverzním závěrům. Většina současných studií potvrzuje pozitivní efekt HMB na sportovní výkon. Studie, které účinnost HMB nepotvrdily, byly aplikovány na vysoce trénované sportovce anebo trvaly jen krátkou dobu.

Závěry: HMB podle nejnovějších poznatků světového písemnictví zlepšuje silový výkon, zvyšuje nárůst svalové hmoty, urychluje regeneraci omezením poškození svalových buněk při zátěži, působí proti přetrénování a zlepšuje tělesné složení tím, že při sportovní aktivitě dochází k výraznějšímu úbytku tukové tkáně než bez suplementace.

Can ß-hydroxy ß-methylbutyrate improve athletic performance?

 

Vilikus Zdeněk1, Klára Daďová2, Kamila Bulířová3

1Institute of Sports Medicine, Charles University - 1st Faculty of Medicine and General Hospital, Prague

2Faculty of Physical Education, Charles University, Prague

3Faculty of Physical Education and Sport Palestra a.s., Prague

 

Key words: beta-hydroxymetylbutyrate, HMB, sports performance, strength performance, maximal aerobic capacity, creatin-kinase, body composition

 

Background: Supplementation with ß-hydroxy-ß-methylbutyrate (HMB) is becoming a common practice for top athletes. Since the mid-nineties, this supplement vigorously engaged in a worldwide professional literature. Producers of food supplements do not have any doubt about positive effects of HMB, particularly increase of strength performance, muscle mass, reduction of body fat and rate of recovery after vigorous sports activity. In recent works, the mechanism of acting HMB is mainly explained by its intervention into different signal pathways of protein synthesis, respectively proteolysis (e.g. NF-kB, mTOR respectively PIF or MAPK).

Objective: The aim of our review was to summarize and evaluate objectively the effect of HMB supplementation on sports performance based on the latest knowledge of the world literature.

Methods: We used the internet search engine of professional works Google Scholar and searched expert publications from 1990 to the present with the help of the key words. Only the double-blind studies with a control group and a placebo were chosen.

Results: We found 112 studies of required quality and five reviews. The first meta-analyses containing only a few studies came to contradictory conclusions. Most of present studies confirm the positive effect of HMB on athletic performance. The studies which did not confirm any positive effect of HMB were applied either to top athletes or lasted only a short time.

Conclusions: According to the up-to-date world literature, HMB increases strength performance, facilitates muscle growth, accelerates regeneration of muscle cells, acts against overreaching and improves body composition by significant loss of adipose tissue.

 

Úvod

Historie

První citaci o syntéze β-hydroxy β-methylbutyrátu (HMB) lze nalézt v Liebigových Análech chemie (Annalen der Chemie) z roku 1877. Autorství odhalení syntézy HMB je připisováno ruským biochemikům Michaelu a Alexandru Zajcevovým (1). HMB byl poprvé izolován z kůry stromu Erythrophleum couminga rostoucím na Madagaskaru chorvatským biochemikem s českými předky Leopoldem Ružičkou v roce 1941. První izolace HMB jako metabolitu lidského těla se podařila Tanakovi et al. v roce 1968. Účinek HMB na lidský kosterní sval byl poprvé testován Stevenem L. Nissenem ze State University Iowa v polovině 90. let 20. století. (2,3,4)

Beta-hydroxy-beta-metylbutyrát (HMB), derivát leucinu, byl testován již v 80. letech minulého století v živočišné výrobě jako stimulační prostředek pro růst hospodářských zvířat (5,6). V roce 1994 tým Steva Nissena prokázal jeho příznivé účinky na vývoj kuřecích brojlerů. Brojleři po aplikaci HMB přibírali více na svalové hmotě, byli odolnější protii infekčním nemocem a více jich přežívalo (7). V té době nikdo ještě netušil, jaký význam bude mít ve sportovní výživě jako suplement.

 

Chemická struktura a začlenění do metabolizmu

HMB je monokarboxylová látka odvozená od kyseliny máselné, která má na atomu uhlíku v pozici ß navázanou hydroxylovou a metylovou skupinu.

 

 Obrázek        SEQ Obrázek \* ARABIC     1         Beta-hydroxy-beta-metylbutyrát (HMB)

Obrázek 1   Beta-hydroxy-beta-metylbutyrát (HMB)

 

HMB vzniká v organizmu endogenně z rozvětvené aminokyseliny leucinu. Prvním krokem této přeměny je reverzibilní transaminace leucinu na alfa-keto-izokaproát (KIC). KIC se dále metabolizuje dvěma cestami. První z nich, přeměna na izovaleryl-CoA, má výraznou převahu (95 %) a probíhá v mitochondriích. Druhá z nich, přeměna na HMB, je minoritní (jenom asi 5 %) a probíhá v cytoplazmě. Z této skutečnosti je zřejmé, že nepřímá suple­mentace HMB dodáním leucinu je nevýhodná; na doporučenou denní dávku HMB (3 g) by musel sportovec zkonzumovat 60 g leucinu nebo 600 g kvalitní bílkoviny (8).

Účinky HMB na lidský organizmus

Baxter et al. (9) zjistili metodou izotopy značeného fenylalaninu, že HMB funguje jako signál ke zitenzivnění proteosyntézy a má rovněž, podobně jako rozvětvené aminokyseliny, výrazné antikatabolické účinky (10). Antikatabo­lický účinek prokázali prostřed­nictvím relativ­ně menšího vzestupu markerů poškození svalových buněk po sportovním výkonu Knitter et al. (11) (kreatinkináza), Janssen et al. (12) (LDH) a Nuviala et al. (13) (3-metyl-histidin).

HMB je multifunkční metabolit

HMB působí na myoblasty, mladé svalové buňky, jako akcelerátor proliferace a diferenciace (14). Je známou skutečností, že intenzivní sportovní aktivita působí poškození svalových buněk především u netrénovaných osob (15). Je tedy pochopitelné, že větší efekt HMB lze očekávat u netrénovaných než u trénovaných osob (16). Nissen et al. (17) zjistili, že po HMB se zvětšila dynamická síla. Gallagher et al. (18) po podání HMB naměřili zvýšení izometrické a izokinetické síly. Van Koevering et al. (19) popsali u sportovců po aplikaci HMB oddálení svalové bolesti (DOMS, delayed-onset of muscular soreness). Po aplikaci HMB zjistili Vukovich (20), Lamboley (21) a Robinson (22) zlepšení maximální aerobní kapacity VO2max, Vukovich et al. 2001 (23) také zvýšení VO2AT na úrovni anaerob­ní­ho prahu. Kromě těchto ukazatelů důležitých pro sportovní výkon ovlivňuje HMB příznivě hladinu LDL-cholesterolu v krvi a funkci imunitních buněk Nissen (24).

Metodika

Na základě klíčových slov jsme provedli review světové literatury o účincích HMB na sportovní výkon v letech 1990 - 2016 ve vyhledávačích Google Scholar a PubMed. Vybírali jsme pouze studie dvojitě zaslepené, s kontrolní skupinou a placebem. Nalezli jsme celkem 112 článků včetně 5 meta-analýz (2,8,25,26,27), což svědčí o vysokém zájmu odborné veřejnosti o tento suplement.

Výsledky

Účinky HMB na silový výkon

Osmnáct studií (viz Tab 1) potvrdilo signifikantně větší silový výkon po silovém tréninku s HMB než s placebem. Všechny studie byly publikovány v období od roku 1996 do současnosti na nesportovcích i sportovcích. Nejkratší doba aplikace HMB u sportovců trvala 4 týdny, u nesportovců 2 týdny. Většina autorů používala doporučenou denní dávku 3,0 g HMB. Efektivita účinku HMB byla hodnocena různými způsoby: účinkem na jednorázové maximum v bicepsovém zdvihu, jednorázovým maximem v tlaku horními končetinami vleže na lavici (bench press), jednorázovým maximem v tlaku dolními končetinami vleže na lavici (leg press), tlakem za hlavou činkou obouruč (seated shoulder press), silou stisku ruky (hand grip strength test), vzpěračským výkonem sestávajícím z několika silových cviků, např. bench press, mrtvý tah a dřep s činkou na ramenou (back squat) či formou „get-up-and-go“ testu u seniorů.

Nissen et al. (2) zjistili na základě kvantitativní meta-analýzy devíti studií silového tréninku při použití HMB se celkově zvýšovala síla o 1,4 % týdně (p < 0,01).

Jowko et al. (16) zkoumali, zda na vzpěračský výkon (celkem 6 silových cviků) působí HMB a kreatin podobným či jiným mechanismem. Po samotném HMB se za 3 týdny vzpěračský výkon zvýšil o 37 kg, po samotném kreatinu o 39 kg a po kombinci obou suplementů o 52 kg oproti kontrolám (vše p < 0,001). Je tedy zřejmé, že efekt těchto dvou suplementů byl aditivní a mechanismus účinku kreatinu a HMB je odlišný.

Gallagher et al. (18) zjistili, že po 8 týdnech silového tréninku s HMB nedošlo ke zvýšení 1-RM v bicepsovém zdvihu, bench pressu, leg pressu, břišních sklapovačkách ani v žádném jiném z celkem deseti 1-RM cviků. Při porovnání křivek síla-rychlost však bylo patrné zvýšení izometrické a izokinetické síly (p < 0,05).

Robinson et al. (22) testovali vliv vysoce intenzivního intervalového tréninku s HMB na kardiorespirační zdatnost a na vytrvalostní výkon. V kontrolní skupině došlo samotným tréninkem k mírnému zlepšení VO2max.kg-1 ze 38,9 ± 3,4 ml na 40,3 ± 2,6 ml. Skupina s HMB se zlepšila velmi významně ve VO2max.kg-1 ze 39,8 + 6,7 na 42,7 + 5,1 ml (p < 0,001); proti kontrolám bylo zlepšení významné (p < 0,03). Ve ventilač­ním anaerobním prahu VO2AT.kg-1 došlo ke zlepšení z 27,8 ± 4,8 ml na 31,7 ± 3,7 ml; proti kontrolám bylo zlepšení rovněž významné (p < 0,02).

Nissen et al. (28) zjistili, že se během 3 týdnů silového tréninku při použití HMB zvýšil celkový silový výkon o 18 %, u kontrolní skupiny jen o 8 %, což byl statisticky významný rozdíl (p < 0,02). Silový výkon břišních svalů se zvýšil o 50 %, u kontrol jen o 14 % (p < 0,05).

Vukovich et al. (29,31) testovali, zda HMB zlepší silové schopnosti u seniorů. Zjistil, že u horní poloviny těla nebyl vzpěračský výkon významně lepší než u kontrol. Ze všech cviků bylo patrné zlepšení síly pouze u m. latissimus dorsi o 11,5 + 3,5%, u kontrol jen o 1,5 + 3,2% (p < 0,01).

Panton et al. (30) u tréninkové skupiny s HMB naměřili po 4 týdnech posilování větší nárůst síly horní poloviny těla (bench press) než u kontrol (+7,5 + 0,6 kg vs. +5,2 + 0,6 kg; p < 0,01). Síla dolní poloviny těla testovaná leg pressem se nezvýšila.

Coelho (32) u tréninkové skupiny s HMB naměřil po 4 týdnech tréninku (3x týdně aerobní trénink, 2x týdně posilování) zlepšení vzpěračského výkonu větší než u kontrol (p <0,05).

Thomson et al. (33) testovali vliv HMB na posílení horní i dolní poloviny těla po devíti týdnech cvičení. K signifikantnímu zvýšení síly o 9,1 + 7,5 % došlo jen u legpressu (p < 0,05), u benchpressu a bicepsového zdvihu byl efekt nevýznamný.

Flakoll et al. (34) testovali vliv HMB na skupinu žen v seniorském věku 76,7 roku po 12 týdnech tréninku a aplikace HMB. Zjistil zlepšení v jednoduchém funkčním testu obratnosti “get-up-and-go”, který spočívá v tom, že testovaná osoba vstane ze sedu, dojde do vzdálenosti 3 m, otočí se a vrátí se zpět do původní polohy vsedě. Skupina žen s HMB se zlepšila v průměru o 2,3 + 0,5 s, kontrolní skupina se nezlepšila 0,0 + 0,5 s (HMB vs. placebo; p < 0,002). Navíc došlo u žen s HMB také ke zlepšení v síle stisku ruky měřeném handgrip testem (HMB vs. placebo; p < 0,04).

Muller (36) ve své dizertační práci potvrdil, že posilování s HMB vedlo k signifikantnímu zvýšení vzpěračského výkonu a izokinetické síly ve srovnání s kontrolami.

K pozoruhodným studiím patří také práce Loweryho et al. (38), kteří zjistili, že při kombinaci silového tréninku s HMB (3 g) a ATP (400 mg) se vzpěračský výkon složený z benchpressu, dřepu s činkou a mrtvého tahu se po 12 týdnech zvýšil o 96,0 + 8,2 kg tj. o 23,5 %, zatímco analogický výkon u kontrol se zvýšil jen o 25,3 + 7,3 kg (p < 0,001). Výkon ve vertikálním výskoku se zvýšil o 1075 + 40 W, zatímco u kontrol jen o 630 + 56 W (p < 0,001). Výkon ve Wingate testu se zvýšil o 210 + 20 W, u kontrol jen o 103 + 21 W (p < 0,001).

  Tabulka 1     F = ženy, M = muži, sp = sportovci, nesp = nesportovci, 1 RM = one repetition maximum, ↑ = zvýšení, &nbsp;↓ = pokles, (↑) = nesignifikantní zvýšení, (↓) = nesignifikantní pokles

Tabulka 1

F = ženy, M = muži, sp = sportovci, nesp = nesportovci, 1 RM = one repetition maximum, ↑ = zvýšení,  ↓ = pokles, (↑) = nesignifikantní zvýšení, (↓) = nesignifikantní pokles

Wilson et al. (39) potvrdili, že silový trénink s HMB vedl po 12 týdnech posilování ke zvýšení silového výkonu o 25 % v dřepu, o 12 % v bench pressu a o 16 % v mrtvém tahu. U kontrol byla tato zvýšení jen o 5 % v dřepu, o 3 % v benchpressu a o 9 % v mrtvém tahu. Celkový silový výkon se u suplementovaných s HMB zvýšil o 77,1 + 18,4 kg, u kontrol jen o 25,3 ± 22,0 kg (p < 0,001).

 

Účinky HMB na tělesné složení

Čtrnáct studií (viz Tab 2) ukázalo větší nárůst tukuprosté hmoty a svalové hypertrofie po silovém tréninku s HMB než s placebem. Všechny studie byly publikovány v období od roku 1996 do současnosti na nesportovcích i sportovcích. S výjimkou Hungovy studie byl HMB aplikován po dobu 4 až 12 týdnů. U poloviny studií došlo současně po silovém tréninku s HMB k většímu poklesu procenta tělesného tuku než s placebem.

  Tabulka 2    LBM = lean body mass, tukuprostá hmota, tuk = procento tělesného tuku, sp = sportovci, nesp = nesportovci, ↑ = zvýšení, &nbsp;↓ = pokles, (↑) = nesignifikantní zvýšení, (↓) = nesignifikantní pokles, ↔ &nbsp;&nbsp;= žádné změny

Tabulka 2

LBM = lean body mass, tukuprostá hmota, tuk = procento tělesného tuku, sp = sportovci, nesp = nesportovci, ↑ = zvýšení,  ↓ = pokles, (↑) = nesignifikantní zvýšení, (↓) = nesignifikantní pokles, ↔   = žádné změny

 

Nissen (2) popsal po pravidelném posilování s HMB v review sedmi studií nárůst zprůměrované tukuprosté hmoty (p < 0,05) a pokles zprůměrovaného procenta tělesného tuku (p < 0,05), zatímco kontrolní skupina nejevila žádné změny ani po 7 týdnech pokusu. V jiné Nissenově studii (4) se projevil trend k nárůstu tukuprosté hmoty v závislosti na dávce HMB (0,4; 0,8; a 1,2 kg při dávkách 0,0; 1,5; a 3,0 g, resp.; p < 0,11).

Jowko et al. (16) dospěli k podobným závěrům. Zvýšení tukuprosté hmoty o 1,24 kg (2,0 %) se projevilo již po 3 týdnech tréninku se suplementací HMB, avšak pouze jako trend, bez statistické význanosti (p = 0,08).

Gallagher et al. (18) po 8 týdnech silového tréninku se suplementací 3 g HMB popsali zvýšení tukuprosté hmoty u 37 mužů (p < 0,05).

Nissen et al. (25) zjistili v rozsáhlé review, v níž bylo testováno 250 růzých potravních doplňků, že kreatin a HMB byly jediné dva suplementy, po kterých se signifikantně zvýšila tukuprostá hmota (vlivem HMB o 0,28 % týdně; p < 0,001).

Vukovich et al. (29) testovali seniory. Po 8 týdnech silového tréninku s HMB byl u 70letých seniorů trend ke zvýšení tukuprosté hmoty o 0,8 + 0,4 kg vs. -0,2 + 0,3 kg (p = 0,08). Procento tuku se snížilo při použití kaliperace kožních řas o 0,66% + 0,23 % vs. placebo o 0,03% + 0,21 %  (p = 0,05). Pokles procenta tuku byl výraznější při měření metodou CT (p < 0,05)

Panton et al. (30) naměřili, že po 4 týdnech silového tréninku s HMB resp. s placebem došlo k nevýznamnému zvýšení tukuprosté hmoty o 1,4 + 0,2 kg resp. o 0,9 + 0,2 kg a ke snížení procenta tuku o 1,1% + 0,2% resp. o 0,5% + 0,2% (HMB vs. placebo p < 0,08 resp. p < 0,08).

Coelho (32) naměřil u tréninkové skupiny s HMB po 4 týdnech tréninku (3x týdně aerobní trénink, 2x týdně posilování) nárůst svalové hmoty o 6 %, tedy větší než u kontrol (p <0,05).

Faramarzi et al. (37) testoval po 8 týdnech posilování s HMB signifikantní zvýšení (p < 0,002) tukuprosté hmoty a rovněž významný pokles procenta tělesného tuku (p < 0,006).

Lowery et al. (38) zjistili, že posilování s HMB vedlo po 12 týdnech k vzestupu tukuprosté hmoty o 8,5 + 0,8 kg, zatímco u kontrol s placebem jen o 2,1 + 0,5 kg. (HMB vs. placebo p < 0,05). Inverzní tomuto vzestupu byl pokles tělesého tuku, který činil u HMB skupiny 8,5 + 0,9 % a u kontrol pouze 2,4 + 1,1 %. (HMB vs. placebo; p < 0,05).

Wilson et al. (39) dospěli metodou DEXA k podobným výsledkům jako Lowery: posilování s HMB vedlo po 12 týdnech k vzestupu tukuprosté hmoty o 7,4 + 4,2 kg, zatímco u kontrol jen o 2,1 + 6,1 kg (HMB vs. placebo; p < 0,001). Inverzní tomuto vzestupu byl pokles tělesého tuku, který činil u HMB skpiny 5,4 + 0,9 kg a u kontrol pouze o 1,7 + 0,9 kg (HMB vs. placebo p < 0,0003).

Podle Neighborse et al. (40) u fotbalistů po 4 týdenním programu došlo k ne­význam­nému zvýšení tukuprosté hmoty z 202,6 na 203,5 lb (p > 0,05) a poklesu tělesného tuku ze 12,4 % na 11,5 % (p > 0,05).

 

 

Antikatabolické účinky HMB

Deset studií (viz Tab 3) potvrdilo antikatabolické účinky skupiny s HMB po silovém tréninku proti kontrolám s placebem. Všechny studie byly publikovány v období od roku 1996 do současnosti na nesportovcích i sportovcích. Nejčastěji byl antikatabolický efekt testován pomocí kreatinkinázy, méně často pomocí laktát-dehydrogenázy, kortisolu, metyl­histidinu či podle ukazatele subjektivního stupně svalové únavy (DOMS)

Knitter et al. (11) po 6 týdnech každodenního tréninku a suplementaci absolvovali probandi 20km běh. U skupiny užívající HMB se v porovnání s kontrolami po 20 km běhu zvýšila hladina CK méně (p < 0,05). Ještě výraznější rozdíly byly naměřeny mezi HMB a kontrolní skupinou v koncentraci LDH (p < 0,003).

  Tabulka 3    CK = kreatin-kináza, LDH = laktát-dehydrogenáza, 3-MH = 3-metyl-histidin, F = ženy, M = muži, sp = sportovci, nesp = nesportovci, ↑ = zvýšení, &nbsp;↓ = pokles, (↑) = nesignifikantní zvýšení, (↓) = nesignifikantní pokles, ↔ &nbsp;&nbsp;= stav beze změn, DOMS = delayed-onset of muscular soreness

Tabulka 3

CK = kreatin-kináza, LDH = laktát-dehydrogenáza, 3-MH = 3-metyl-histidin, F = ženy, M = muži,
sp = sportovci, nesp = nesportovci, ↑ = zvýšení,  ↓ = pokles, (↑) = nesignifikantní zvýšení,
(↓) = nesignifikantní pokles, ↔   = stav beze změn, DOMS = delayed-onset of muscular soreness

Jowko et al. (16) uvádějí, že při suplementaci HMB se snížil vzestup markerů svalového poškození (CK, S-urea, U-urea; p < 0,01), zatímco při suplementaci kreatinem nikoli. Z tohoto pohledu je HMB účinnější než kreatin, jelikož má vedle anabolických účinků také výrazné antikatabolické účinky.

Gallagher et al. (18) zjistili, že po prvním silovém tréninku u skupiny s HMB bylo zvýšení plazmatické kreatinkinázy 48 hodin po zátěžovém testu menší než u kontrolní skupiny (p < 0,05).

Nissen et al. (28) rovněž zjistil, že se po HMB snížily plazmatické markery svalového poškození (CK) a proteolýzy (3-metyl-histidin) v rozsahu 20 až 60% v závislosti na aplikované dávce HMB.

Van Someren et al. (35) testovali indikátory poškození svalových buněk 1, 24 a 72 hodin po jednorázové excentrické zátěži bicepsovými zdvihy po aplikaci HMB a KIC u nesportovců. Zjistili nižší svalovou únavu (DOMS, p < 0,05) a menší nárůst aktivity plazma­tické CK 48 hodin po skončení zátěže (p < 0,05). Kombinace HMB a KIC měla protektivní účinek na svalovou tkáň.

Muller (36) ve své dizertační práci věnované účinkům HMB na sportovní výkon dospěl k závěru, že po osmitýdenním organizovaném silovém tréninku byla průměrná hladina CK u HMB skupiny 208 + 189 c/ul , u kontrol 251+ 189 c/ul , což byl nesignifikantní rozdíl.

Faramarzi et al. (37) u prvoligových fotbalistů naměřil po anaerobních zátěžových testech formou opakovaných běžeckých sprintů s HMB suplementací snížené hladiny CK a LDH, avšak pokles nebyl signifikantní.

Lowery et al. (38) zjistili, že poškození svalových buněk bylo největší na začátku tréninkového programu. Vzestup CK byl u kontrol 361 + 69 %, u skupiny s HMB jen 104 + 25%, p < 0,05. V 9. a 10. týdnu studie, kdy byl probandům velkým tréninkovým objemem úmyslně navozen stav přetrénování, byl vzestup CK u kontrol 153 + 62 %, u skupiny s HMB jen 35 + 17 %, p < 0,05).

Wilson et al. (39) zjistili, že HMB-FA (HMB ve formě volné kyseliny) zabránil vzestupu CK při umělém přetrénování (-6 + 91 IU/l) proti kontrolám (+277 + 229 IU/l) vysoce významně (p < 0,001) a rovněž utlumil vzestup kortisolu (-0,2 + 2,9 mg/l) proti kontrolám (4,5 + 1,7 mg/l), taktéž významně (p < 0,003). Analogicky u obou skupin reagovala i sérová hladina LDH.

Wilson et al. (42) u silově netrénovaných mužů po excentrické zátěži m. quadriceps naměřili maximální zvýšení u CK 48 hodin po zátěži a u LDH 72 hodin po zátěži. Oběma těmto změnám z poškození svalů zabránil HMB (p < 0,001).

Nunan et al. (43) jsou výjimkou, neboť uvádí ve své studii, že substituce HMB po 40minutovém běhu z kopce neměla žádný efekt na snížení hladiny CK.

Studie , které nepotvrdily účinky zlepšení výkonu po HMB

Jedenáct studií (viz Tab 4) nepotvrdilo příznivé účinky HMB po silovém tréninku proti kontrolní skupině s placebem.

Kreider et al. (44,45) testovali 40 resp. 28 dvacetiletých hráčů amerického fotbalu divize I-A. Podle silových schopností byli velmi dobře trénovaní (bench press 138 + 22 kg; dřep s činkou za hlavou 210 + 35 kg a nadhoz 117 + 15 kg). Autoři nepozorovali po 4 týdnech posilování s HMB žádné rozdíly v silových schopnostech, v tělesném složení ani v protektivním účinku na svalové buňky proti skupině s placebem.

  Tabulka 4    F = ženy, M = muži, top = vrcholoví sportovci, fotbal = americký fotbal, nesp = nesportovci, ↔ &nbsp;beze změn, HMB FA = HMB ve formě volné kyseliny

Tabulka 4

F = ženy, M = muži, top = vrcholoví sportovci, fotbal = americký fotbal, nesp = nesportovci,
↔  beze změn, HMB FA = HMB ve formě volné kyseliny

Slater et al. (46) testovali 27 velmi dobře trénovaných silových sportovců. Autoři nepozoro­vali po 6 týdnech posilování s HMB žádné rozdíly v silových schopnostech, v tělesném složení ani v protektivním účinku na svalové buňky proti kontrolám, i když obě skupiny se po posilovacím programu zlepšily ve všech aspektech.

Paddon-Jones et al. (47) testovali 8 netrénovaných mužů. Po 6 dnech excentrického posilování s HMB nezjistili žádné rozdíly v silových schopnostech ani v protektivním účinku na svalové buňky proti skupině s placebem, i když obě skupiny se po posilovacím programu zlepšily. Autoři nepozorovali po 10 dnech intenzivního tréninku s HMB žádné rozdíly v anaerobních schopnostech podle výsledků Wingate testu (vrcholový výkon, průměrný výkon, únavové skóre a celková práce) proti kontrolám. CK se po tréninkovém programu zvýšila šestinásobně, ale mezi HMB a placebo skupinou nebyl významný rozdíl.

O´Connor et al. (48) testovali 27 profesionálních elitních ragbistů Australské národní ligy. Autoři po 6 týdnech tréninku zahrnujícího posilování, anaerobní i aerobní cvičení s HMB nezaznamenali žádné rozdíly ve VO2max, Wingate testu ani ve vzpěračském výkonu proti skupině s placebem, i když se obě skupiny po posilovacím programu zlepšily ve všech aspektech. Tíž autoři (49) provedli podobnou studii, opět u vrcholových ragbistů. V bench pressu, mrtvém tahu, francouzském tlaku, veslování na kladce, shybech podhmatem došlo ke zlepšení v porovnání před a po 6týdenním tréninkovém programu (p < 0,05), avšak k žádným rozdílům mezi skupinami s HMB a s placebem. Totéž lze říci o antropometrických měřeních.

Ransone et al. (51) testovali 35 jednadvacetiletých hráčů amerického fotbalu divize I-A. Podle silových schopností byli velmi dobře trénovaní (posilovali každý nejméně 4 roky, v průměru 20 hodin týdně; výkony: bench press 136 + 26 kg, dřep s činkou za hlavou 205 + 39 kg, nadhoz 135 + 24 kg). Autoři nepozorovali po 4 týdnech posilování s HMB žádné rozdíly v silových schopnostech ani v tělesném složení proti skupině s placebem.

Hewitt et al. (52) testovali nesportovce. Po 6 dnech excentrického posilování s HMB nepozorovali žádné rozdíly v silových schopnostech ani v protektivním účinku na svalové buňky proti skupině s placebem, i když obě skupiny se po posilovacím programu zlepšily.

Diskuse

Většina studií v našem přehledovém sdělení potvrdila účinnost suplementace HMB, pouze několik studií nikoliv. Přestože v každé studii byla detailně popsána metodika testování pokusných osob, rozdíly ve výsledcích mohly být způsobeny určitými metodickými specifiky jednotlivých výzkumných týmů.

Kontroverzní výsledky mohly být způsobeny individuální variabilitou testovaných osob. Někteří jedinci mohou reagovat jako „high-responders“, jiní jako „low-responders“. Další příčinou mohl být stav přetrénování který mohl nastat u různých jedinců v jinou dobu výzkumného projektu.

Nejnápadnějším faktorem, který nejspíše způsobil neúčinnost suplementace HMB v někte­rých studiích, byla aplikace HMB u vysoce trénovaných sportovců (Tab. 4). U takto trénovaných jedinců je prahový objem účinnosti silového tréninku vyjádřený celkovým energetickým výdejem mnohem vyšší než u netrénovaných osob (54). Analogicky i celkový objem substituce daný denní dávkou HMB a dobou aplikace musí být zřejmě výrazně větší než u nesportovců. Druhým velmi pravděpodobným důvodem neúčinnosti HMB v některých studiích (Tab. 4) byla velmi krátká doba aplikace tréninku současně se substitucí. Některé studie (47;50;52;53) byly prováděny jen po velmi krátkou dobu (10 dní; 6 dní; 6 dní; 4 dny). Po tak krátké době nelze s jistotou očekávat signifikantní projevy adaptace ani v její funkční fázi, tím spíše ne v  morfologické fázi adaptace. Pokud posilování se substitucí HMB trvalo 12 týdnů, pak se projevil dostatečný efekt i u velmi dobře trénovaných silových sportovců (38,39).

Optimální dávkování HMB dosud není vyřešeno, třebaže je nepsaným pravidlem podávat sportovcům denní dávku 3,0 g. Do 3,0 g HMB denně byl účinek přímo úměrný dávce (28). Při použití dvojnásobné dávky (6 gramů denně) k dalšímu navýšení síly ani svalové hmoty nedošlo (18).

Co se týká zdravotních rizik HMB suplementace, v analyzovaných studiích byla téměř vždy aplikována dávka 3,0 g/den, nejvyšší použitá dávka byla 9,0 g/den. Studie zabývající se  nežádoucími účinky a bezpečným dávkováním HMB nezjistily u testovaných osob žádná potenciální rizika při konzumaci do 6 gramů denně (2,3,18). Žádné nežádoucí účinky nebyly pozorovány ani u zvířat konzumujících megadávky HMB až 5 gramů/kg/den (!) po dobu až 16 týdnů (3,55).

Jakým mechanismem působí HMB na zvýšení silových schopností a na nárůst svalové hmoty? Existují důkazy, že HMB působí jak stimulací proteosyntézy, tak utlumením proteolýzy. Smith et al. (56) prokázali po aplikaci HMB do myších myotubulů pokles proteolýzy indukované PIF (Proteolýzu Indukujícím Faktorem), který působí degradaci proteinů tzv. ubiquitinovou cestou. Naopak HMB stimuluje proteosyntézu (podobně jako BCAA) prostřednictvím proteinkinázy mTOR (mammalian target of rapamycin) na úrovni spouštění translace na ribosomech (57). Třetím obecně uznávaným mechanismem zmírnění degradace svalových buněk působením HMB je zpevnění buněčné membrány svalových buněk cholesterolem, při jehož syntéze je HMB prekurzorem, a který činí sarkolemu odolnější proti zevním vlivům (24).

Závěry

Podle většiny odborných studií HMB ve spojení se strukturovaným cvičebním programem zlepšuje silový výkon, zvyšuje podíl svalové hmoty, redukuje procento tělesného tuku, brání do značné míry stavu přetrénování a chrání svalové buňky před zánikem při intenzivní sportovní zátěži u netrénovaných i trénovaných osob. U trénovaných osob je zapotřebí aplikovat suplementaci s cvičením alespoň 3 měsíce. V současné době se používají dvě formy HMB: forma volné kyseliny HMB (HMB-FA) je účinnější než vápenná sůl HMB (HMB-Ca). HMB prokazatelně zvyšuje svalovou hmotu a pohybové schopnosti u starších osob vedoucích sedavý způsob života. Mechanismy účinku HMB zahrnují inhibici proteolýzy, zvýšení proteosyntézy a zvýšení odolnosti sarkolemy cholesterolem. Dlouhodobá konzumace HMB je bezpečná u mladých i u starších osob. Doporučená denní dávka (DDD) HMB je 3,0 g resp. 38 mg·kg-1 denně. Kontroverzní výsledky dřívějších přehledových studií byly způsobeny zejména nedostatečnou dobou podávání suplementu zejména u dobře trénovaných sportovců.

Na základě kritické analýzy literatury o použití beta-hydroxy-beta-methylbutyrátu (HMB) jako výživového doplňku zaujala Mezinárodní společnost pro výživu ve sportu (ISSN) následující stanovisko. ISSN uzavřel následující.

1. HMB lze použít k zesílení zotavení cvičením indukovaných poškození kosterních svalů u trénovaných i netrénovaných osob.

2. Sportovec může nejlépe profitovat z konzumace HMB v těsné časové návaznosti na trénink.

3. HMB se zdá být nejúčinnější při konzumaci 2 týdny před cvičením.

4. Bylo prokázáno, že denní dávka 38 mg·kg-1 HMB zvyšuje hypertrofii a sílu kosterního svalstva u netrénovaných i trénovaných jedinců, při dodržení určitých pravidel pro trénink.

 5. V současné době se používají dvě formy HMB: vápník HMB (HMB-Ca) a volná kyselá forma HMB (HMB-FA). HMB-FA může zvýšit absorpci plazmy a retenci HMB ve větší míře než HMB-CA. Výzkum s HMB-FA je však v plenkách a není dostatek výzkumu, který by podpořil, zda je jedna forma nadřazená.

6. Bylo prokázáno, že HMB zvyšuje LBM a funkčnost u starších, sedavých populací.

7. Příjem HMB ve spojení se strukturovaným cvičebním programem může mít za následek větší pokles hmotnosti tuku (FM).

8. Mechanismus účinku HMB zahrnuje inhibici a zvýšení proteolýzy a syntézy proteinů.

9. Chronická konzumace HMB je bezpečná jak u mladé, tak staré populace.

 

Autoři prohlašují, že nejsou v žádném konfliktu zájmů.

 

Literatura

1.     Saytzeff M, Saytzeff A. Synthese des Allyldimethylcarbinols. Justus Liebig's Annalen der Chemie (in German). 1877, 185 (2-3): 151-69.

2.     Nissen SL, Abumrad N: Nutritional role of the leucine metabolite β-hydroxy-β-methyl­butyrate (HMB). J Nutr Biochem. 1997; 8:300-11. Review.

3.     Nissen SL, Panton L, Fuller J, et al. Effect of feeding β-hydroxy-β-methylbutyrate (HMB) on body composition and strength of women. Faseb J,  1997, 11: A150.

4.     Nissen SL, Panton L, Wilhelm R, et al. Effect of β-hydroxy-β-methylbutyrate (HMB) supplementation on strength and body composition of trained and untrained males undergoing intense resistance training. Faseb J. 1996;10:287.

5.     Saunderson CL. Comparative metabolism of L-methionine, DL-methionine and 2-hydroxy 4-methylthiobutanoic acid by broiler chicks. Brit J Nutr. 1985;54:621-33.

6.     Knight ChD. Dibner AJ. Comparative Absorption of 2-Hydroxy-4-(Methylthio)-butanoic Acid and L-Methionine in the Broiler Chick. J Nutr. 1984;114:2179-86.

7.     Fuller J Jr., Nissen S.  Decreasing male broiler mortality by feeding the leucine catabo­lite beta-hydroxy-beta-methylbutyrate. Poultry Science. 1994;73:93-5.

8.     Wilson GJ, Wilson JM, Manninen AH. Effects of beta-hydroxy-beta-methylbutyrate (HMB) on exercise performance and body composition across varying levels of age, sex, and training experience: A review. Nutrition & Metabolism. 2008;5(1):1-17.

9.     Baxter JH, Mukerji P, Voss AC, et al. Attenuating Protein Degradation and Enhancing Protein Synthesis in Skeletal Muscle in Stressed Animal Model Systems. Med Sci Sports Exerc. 2006;38:Suppl 550-51.

10.  Van Someren K, Edwards A, Howatson G. The effects of HMB supplementation on indices of exercise-induced muscle damage in man. Medicine & Science in Sports & Exercise. 2003;35(5):270.

11.  Knitter AE, Panton L, Rathmacher JA, et al. Effects of β-hydroxy-β-methylbutyrate on muscle damage after a prolonged run. J Appl Physiol. 2000;89:1340-44.

12.  Janssen GME, Kuipers H, Willems GM, et al. Plasma activity of muscle enzymes: quantification of skeletal muscle damage and relationship with metabolic variables. Int J Sports Med. 1989;10(3):S160-8.

13.  Nuviala RJ, Roda L, Lapieza MG, et al. Serum enzymes activities at rest and after a marathon race. J Sports Med Phys Fitness. 1992;32:180-6.

14.  Kornasio R, Riederer I, Butler-Browne G, et al. β-hydroxy-β-methylbutyrate (HMB) stimulates myogenic cell proliferation, differentiation and survival via the MAPK/ERK and PI3K/Akt pathways. Biochimica et Biophysica Acta. 2009;1793:755–63.

15.  Clarkson PM, Hubal MJ: Exercise-induced muscle damage in humans. Am J Phys Med Rehabil. 2002;81(Suppl):S52–S69.

16.  Jowko E, Ostaszewski P, Jank M, et al. Creatine and β-hydroxy-β-methylbutyrate (HMB) additively increase lean body mass and muscle strength during a weight-training program. Nutr. 2001;17:558-66.

17.  Nissen S, Panton L, Fuller JD et al. Effect of feeding beta-hydroxy-beta-methyl­butyrate (HMB) on body composition and strength of women. FASEB J. 1997;11(3):875-875.

18.  Gallagher PM, Carrithers JA, Godard MP, et al. β-hydroxy-β-methylbutyrate ingestion, part I: Effects on strength and fat free mass. Med Sci Sports Exerc. 2000;32:2109-15.

19.  Van Koevering MT, Dolezal HG, Grill DR, et al. Effects of β-hydroxy β-methylbutyrate on performance and carcass quality of feedlot steers. J Anim Sci. 1994;72:1927-35.

20.  Vukovich MD, Adams GD: Effect of β-hydroxy β-methylbutyrate (HMB) on VO2peak and maximal lactate in endurance trained cyclists. Med Sci Sports Exerc. 1997; 29(5):252.

21.  Lamboley CRH, Royer D, Dionne IJ. Effects of β-Hydroxy-β-Methylbutyrate on Aerobic-Performance Components and Body Composition in College Students. Int J Sport Nutr Exerc Metab. 2007;17:56-69.

22.  Robinson E. The Effects of High-Intensity Interval Training and 28 days of [Beta]-Hydroxy-[Beta]-Methybutyrate Supplementation on Measures of Aerobic Power and Metabolic Thresholds (2014). Electronic Theses and Dissertations. Paper 4819. http://stars.library.ucf.edu/etd/4819

23.  Vukovich MD, Dreifort GD: Effect of β-Hydroxy β-Methylbutyrate on the Onset of Blood Lactate Accumulation and O2peak in Endurance-Trained Cyclists. J Strength Conditioning Res. 2001;15(4):491-7.

24.  Nissen S, Sharp RL, Panton L, et al. β-Hydroxy-β-Methylbutyrate (HMB) Supple­mentation in Humans Is Safe and May Decrease Cardiovascular Risk Factors. J Nutr. 2000;130:1937-45.

25.  Nissen S, Sharp RL. Effect of dietary supplements on lean mass and strength gains with resistance exercise: a meta-analysis. J Appl Physiol. 2003;94:651-9. Review.

26.  Zanchi NE, Gerlinger-Romero F, Guimarães-Ferreira L, et al. HMB supplementation: clinical and athletic performance-related effects and mechanisms of action. Amino Acids. 2011;40(4):1015-25. Review.

27.  Albert FJ, Morente-Sánchez J, Ortega FB. Usefulness of β-hydroxy-β-methylbutyrate (HMB) supplementation in different sports: an update and practical implications. Nutr Hosp. 2015;32(1):20-33. Review.

28.  Nissen SR, Sharp M, Ray JA, et al. Effect of leucine metabolite beta-hydroxy-beta-methylbutyrate on muscle metabolism during resistance-exercise training. J Appl Physiol. 1996;81:2095-104.

29.  Vukovich MD, Stubbs NB, Bohlken RM: Body Composition in 70-Year-Old Adults Responds to Dietary β-Hydroxy-β-Methylbutyrate Similarly to That of Young Adults. J Nutr. 2001;131:2049-52.

30.  Panton L, Rathmacher J, Fuller J, et al. Effect of β-hydroxy-β-methylbutyrate and resistance training on strength and functional ability in the elderly. Med Sci Sports Exerc. 1998;30(5):194.

31.  Vukovich MD, Stubbs NB, Bohlken RM, et al. The effect of dietary β-hydroxy-β-methylbutyrate (HMB) on strength gains and body composition changes in older adults [abstract]. FASEB J. 1997;11:A376.

32.  Coelho C, Carvalho T. Effects of HMB supplementation on LDL-cholesterol, strength and body composition of patients with hypercholesterolemia. Med Sci Sports Exerc.  2001;33(5):M340.

33.  Thomson JS. Beta-hydroxy-beta-methylbutyrate (HMB) supplementation of resistan-ce trained men. Asia Pac J Clin Nutr. 2004;13(Suppl):S59.

34.  Flakoll P, Sharp R, Baier S, et al. Effect of beta-hydroxy-beta-methylbutyrate, arginine, and lysine supplementation on strength, functionality, body composition, and protein metabolism in elderly women. Nutrition. 2004;20(5):445-51.

35.  Van Someren K, Edwards A, Howatson G. Supplementation with beta-hydroxy-beta-methylbutyrate (HMB) and alpha-ketoisocaproic acid (KIC) reduces signs and symptoms of exercise-induced muscle damage in man. Int J Sport Nutr Exerc Metab. 2005;15(4):413-24.

36.  Muller M. Effect of β-hydroxy-β-methybutyrate (HMB) supplementation on the body composition and muscle power output of non competitive sporting males between  19 and 24 years who performed resistance training three times a week for 8 weeks. Doctoral Thesis. University of Pretoria, 2010.

37.  Faramarzi R, Nuri R, Baintaleby E. The effect of short term combination of HMB (beta-hydroxy-beta-methylbutyrate) and creatine supplementation on anaerobic perfor­mance and muscle injury markers in soccer players. Brazilian Journal of Biomotoricity. 2009;4(3):366-75.

38.  Lowery RP, Joy JM, Ratmacher JA, et al. Ineraction of beta-hydroxy-beta-methyl-butyrate free acid and adenosine triphosphate on muscle mass, strength and power in resistance trained individuals. J Strength Conditioning Res Issue. 2016;30(7):1843-1854.

39.  Wilson JM, Lowery RP, Joy JM, et al. The effects of 12 weeks of beta-hydroxy-beta-methylbutyrate free acid supplementation on muscle mass, strength, and power in resistance‑trained individuals: a randomized, double‑blind, placebo‑controlled study. Eur J Appl Physiol. 2014;114:1217–27.

40.  Neighbors KL, Ransone JW, Jacobson BH, et al. Effects of dietary β-hydroxy-β-methylbutyrate on body composition in collegiate football players. Med Sci Sports Exerc. 2000;32:S60.

41.  Hung W, Liu TH, Chen CY, et al. Effect of β-hydroxy-β-methylbutyrate supplementa­tion during energy restriction in female judo athletes. J Exerc Sci Fit.  2010;8(1):50–3.

42.  Wilson JM, Kim JS, Lee SR, Rathmacher JA, et al. Acute and timing effects of beta-hydroxy-beta-methylbutyrate (HMB) on indirect markers of skeletal muscle damage. Nutr Metabolism. 2009;6(6):1-8.

43.  Nunan D, Howatson G, van Someren KA. Exercise-induced muscle damage is not attenuated by β-hydroxy-β-methylbutyrate and α-ketoisocaproic acid supplemen-tation. J Strength Cond Res. 2010;24(2):531-7.

44.  Kreider RB, Ferreira M, Greenwood M, et al. Effects of calcium β-HMB supplemen­ation during training on markers of catabolism, body composition, strength and sprint performance. J Exerc Physiol online. 2000;3(4):48-59.

45.  Kreider RB, Ferreira M, Wilson M, et al. Effects of calcium β-hydroxy-β-methyl­butyrate (HMB) supplementation during resistance-training on markers of catabo­lism, body composition and strength. Int J Sports Med. 1999;20(8):503-9.

46.  Slater G, Jenkins D, Logan P, et al. Beta-hydroxy-beta-methylbutyrate (HMB) supple­mentation does not affect changes in strength or body composition during resistance training in trained men. Int J Sport Nutr Exerc Metab. 2001;11(3):384-96.

47.  Paddon-Jones D, Keech A, Jenkins D. Short-term beta-hydroxybeta-methylbutyrate supplementation does not reduce symptoms of eccentric muscle damage. Int J Sport Nutr Exerc Metab. 2001;11(4):442-50.

48.  O'Connor DM, Crowe MJ. Effects of beta-hydroxy-beta-methylbutyrate and creatine monohydrate supplementation on the aerobic and anaerobic capacity of highly trained athletes. J Sports Med Phys Fitness. 2003;43:64-68.

49.  O'Connor DM, Crowe MJ. Effects of six weeks of HMB and HMB/Creatine supple­mentation on strength, power, and anthropometry of highly trained athletes. J Strength Cond Res. 2007;21(2):419–23.

50.  Hoffman JR, Cooper J, Wendell M, et al. Effects of β-Hydroxy β-Methylbutyrate on Power Performance and Indices of Muscle Damage and Stress During High- Intensity Training. J Strength Cond Res. 2004;18(4):747-52.

51.  Ransone J, Neighbors K, Lefavi R, et al. The Effect of β-Hydroxy-β-Methylbutyrate on Muscular Strength and Body Composition in Collegiate Football Players. J Strength Cond Res. 2003;17(1):34-39.

52.  Hewitt JA, Nunan D, Howatson G, et al. HMB and KIC Supplementation Does Not Reduce Signs and Symptoms of Exercise-Induced Muscle Damage. Med Sci Sports Exerc. 2006;38(5):S401.

53.  Xing J. Efficacy of beta-Hydroxy-beta-methylbutyrate (HMB) in free acid gel on indirect markers of skeletal muscle damage. (2012). Graduate Theses and Dissertations. Paper 12528.

54.  Pollock ML, Gaesser GA, Butcher JD, et al. ACSM Position Stand: The Recommended Quantity and Quality of Exercise for Developing and Maintaining Cardiorespiratory and Muscular Fitness, and Flexibility in Healthy Adults. Med Sci Sports Exerc. 1998;30(6): 975-991.

55.  Nissen S, Morrical D, Fuller JC Jr: The effects of the leucine catabolite β-hydroxy-β-methylbuyrate on the growth and health of growing lambs. J Anim Sci. 1994;77:243.

56.  Smith HJ, Wyke SM, Tisdale MJ. Mechanism of the attenuation of proteolysis-inducing factor stimulated protein degradation in muscle by β-hydroxy-β-methyl­butyrate. Cancer Res. 2004;64:8731-5.

57.  Norton LE, Layman DK. Leucine regulates translation initiation of protein synthesis in skeletal muscle after exercise. J Nutr. 2006;136(2):533S-537S.

 

Doc. MUDr. Zdeněk Vilikus, CSc.

ÚTL 1. LF UK a VFN

Salmovská 5

120 00 Praha 2

e-mail: zvili@lf1.cuni.cz

Web Statistics Real Time Web Analytics Web Analytics